3. Výcvik v Malešovicích

Tak čas běží a už slavím 8. měsíc :o)) Teda slavím, panička na to pořád myslela až vlastně v ten den zapomněla, ale konečně jsem dostala pivko, které mi s pánečkem koupili na výstavišti, takže jsem to vlastně aspoň já zapila :o)

Jinak se v neděli konal již třetí výcvik v Malešovicích a je to čím dál lepší. Tentokrát jsem jela s paničkou sama, protože páneček musel pracovat na domečku, ale i tak to bylo super, dokonce byla panička pochválena, že jí to jde se mnou líp jak pánečkovi ;o))

A co se dělo? Klasicky chůze u nohy - ta nám teda vůbec nejde, panička mne totiž vždycky nechává jít metr před sebou, sice netáhnu, ale je to špatně, takže jí Eva ukázala jak na to a pěkně mi to šlo. Paničku navíc děsně bolela záda, takže se na mne zlobila, že neposlouchám, když já chci mít svou volnost!

Potom jsme se konečně mohly s ostatníma vylítat. Tentokrát přijela Bolča, Bellis a Bugsy - tahle čtveřice snad nechyběla nikdy, potom Bora a přijet nemohla Marša , ale i tak jsme si to všichni užívali. No a přišel na řadu aportík kačenky z vody. Panička si mne nechávala na konec, abych nevyváděla, ale stejně jsem vyváděla a navíc při prvním hodu kačeny jsem tak vyrazila, že jsem paničku táhla několik metrů za sebou, ta zuřila, protože jsem jí prý přitom zlomila malíček (naštěstí byl nakonec jen naražený) a taky jsem ji pěkně hejbla s už tak dost bolavýma zádama, když já tak chci lovit, proč to nikdo nechápe??!! Když jsem konečně přišla na řadu, tak mne Eva chválila, že jsem moc šikovná, že pěkně zabírám jak pro kačenu, tak i s ní, tak jsem si mohla pro ni skočit jednou navíc. Jinak už tentokrát plavali pro kačenu všichni, tak jsem ani nemohla zaskakovat a byla z toho nešťastná, ale panička slíbila, že spolu brzy zajdeme k vodě - kačenku už máme vlastní.

Na následné procházce jsme trénovali přivolání. To mi teda vůbec nejde, to budeme muset hodně trénovat, ach jo. Lítali jsme všichni po poli a do vody, pak se přivázala Bellis a Bora a museli po šňůře přijít na zavolání, najednou jsem musela i já. Panička mne pochválila i když jsem kolem ní jen proletěla a hned jí Eva vyčetla, že v tom to je, že mi hodně povoluje a nedodělám nic pořádně jak mám. Ach jo. Asi nastane tvrdý režim. Hned si vzala šňůru do ruky sama a ukázala paničce jak na to. Stejně se nám řehtala, že jsem cvok, tsss..

U cestičky přes vodu jsme všichni zastavili a připravovali se na dohledání bažanta. Jsem zase děsně vyváděla, protože bych chtěla pracovat pořád, tak mne musela jít panička uklidnit procházkou abych nerušila ostatní. Šla jsem skoro poslední a Eva mi bažantí slepičku schovala pěkně fikaně, protože jsem prý šikovná a mám výborný čich. Jo to mám, ale používat ho zatím neumím, nějak to budeme muset potrénovat. Nakonec jsem ji našla, ale nechtělo se mi ji nosit, jenže jak začala panička s Evou odcházet, tak mi to nedalo, lapla jsem ji a utíkala za nima, kde jsem ji paničce pěkně předala a byla jsem pochválena. Práce mi prostě jde! :o))) Sice ještě s chybkama, ale máme moře času to dopilovat.

U rybníčka jsme si ještě jednou zaaportovali kačenu a protože už bylo moc hodi a my byli všichni taky pěkně utahaní vydali jsme se procházkou pomalu zpátky. Já jsem lapla kořen a nechtěla ho nikomu dát, až se panička lekla jestli mi prý neuvízl za zubama. To byl nápad, já mám kořist a ona se může zbláznit. V lesíčku jsme ale vyčmuchali něco lepšího, tak jsem kořen pustila, ale kvůli čemu, to si jen může panička domýšlet. Před lávkou na druhou stranu nás zase přivázali na vodítka, protože tam seděl rybář a pěkně jsme si to kráčeli po lávce, já s paničkou poslední a v tom se Eva začala smát, jaký jsme krásný příklad toho kdo je u nás pán - šla jsem první, takže jsem to prej já, ale já vím, že to panička vede, ona jen měla strach, že ji z lávky shodím ;o)))

To už byla ale i panička unavená, záda ji rozbolela a hlava z toho sluníčka, co celý den krásně svítilo, takže se na mne zbytek cesty k autu zlobila, že nejdu pěkně, ach jo, asi se to vážně budu muset naučit. Byla jsem ráda, že můžu skočit do kufru, panička si ještě chvilku povídala s ostatníma a Eva nám postupně zkontrolovala zuby, protože Bolince prý 2 chybí. Chuděra, jak může kousat kostičky? Já je mám prý v pořádku, tak to byla panička ráda, protože jsem se už nahryzala kamenů!

Po cestě domů jsme se ještě stavily za pánečkem jak pracuje, ale protože neměla panička kde zaparkovat, jely jsme hned domů, já byla ráda, že se můžu napít a hned jsem si šla lehnout. Panička šla taky, tak jsme spolu pěkně odpoledne unavené chrupkaly :o))