6. a poslední!!! výcvik v Malešovicích

V neděli 5. července si Evča ještě udělala volno a uspořádala poslední výcvik.

Sešli jsme se všichni kromě Marušky, která byla ráda, že může trávit čas s rodinou, když má konečně vytoužené volno, což jsme všichni chápali.

Tentokrát s námi šli i malí pánečci od Marše a děti s manželkou Petra. Bylo krásné počasí, pejsci všichni vzorní, jen já prý moc neposlouchám, ale myslím, že jsem se hoodně zlepšila, nevím co bych chtěli víc, chce to jen víc všechno trénovat a konečně už má na mne panička více času :o)

Aport z vody - no tak to mi jde báječně, do vody se hrnu jak divá, plavu pro kačenu ještě rychleji a panička potom nadává když si ji chci odnést, tohle fakt nechápu, tak mám kořist, chci si ji odnést a panička se může zbláznit vzteky, není divná? Vždycky mne s Evou nahání, ale mne se tentokrát ani z vody nechtělo, jak krásně chladila a to už zuřila i Eva a šla si pro mne, ajajaj, ta ví jak na mne! Najednou se na nás hnalo černo, prej že bouřka a dorazil se na nás zrovna i podívat páneček, hned si mne vzal a snažil se zkrotit a pak mne schoval chvíli do auta před deštěm, který se spustil, ostatní byli buď schovaní v autech, nebo pod stromy. No a ruplo nám vodítko, takže se bude reklamovat, prej že táhnu a takové vodítko je už pro poslušné psy, tsss, co to ze mne pořád dělají za neposluchu!?

Pak jsme šli procházkou a najednou Eva zavelela, že všichni pejsi se odvážou a půjdou u nohy navolno, juchůůů, jak mne panička pustila hned jsem letěla všechny pozdravit, ale to už se za mnou řítila i Eva a panička jen stála a chechtala - jasně stála při mne, že se musím proběhnout, ale pak se teda netvářila nevím proč nadšeně. Eva mne chytla a nanovo. Podruhé mne "strhla" Bora, já už trochu šla u nohy, když jinak nedaly - Eva šla hned vedle mne - ale když Bora letěla, tak ji přece nenechám samotnou. Jenže tentokrát se za mnou rozběhl Borčin páneček a Eva kontrolovala jak jsou klidní ostatní, já vážně nechápu, proč se neletěly proběhnout s náma. Samozřejmě jsme se pánečkům vyhly obě a vlítly do vody, jenže já se pak začala něčím dusit a ještě jsem za to dostala od paničky i Evy nadaný místo aby mne politovaly.

Pak už jsem teda šla u nohy, pochopila jsem, že jinak se asi dál nedostaneme a konečně přišel na řadu bažantík. Panička mne hned vedla pryč, abych prej neviděla kam se dává a nerušila ostatní, já je přece neruším, tak musí pochopit, že chci jít taky hledat, no ne? A když konečně přišla řada na mne, tak ho Eva hodila do polí. Hledala jsem dlouho, usilovně, už jsem je pak podezřívala, že ho nikam Eva nehodila a 2x se na paničku podívala, ale pořád mne posílala hledat, tak jsem hledala, když jsem ho konečně našla, byly obě nadšené, Eva i říkala, že myslivci by byli nadšení a kdybych prej ještě zaštěkala, tak by to bylo dokonalé, že jsem tak u bažanta zalehla, jooo to ale holky netušily co s ním provádím :o))) Mezitím co mne volaly a lákaly ať ho přinesu, jsem si na něm v klídku pochutnávala. Takže když ho pak nakonec musela najít a donést Frenciska, tak jen Eva zaječela "cos mu to provedla!?" tak panička jen obracela oči v sloup a ještě dostala vyhubováno, že mne nekrmí, ty nadělají a já si tak pošmákla. Jen ostatní už nemohli jít hledat, prej by se taky zkazili, tak to jsem fakt nepochopila.

Pokračovali jsme chůzí u nohy a pak se mohli konečně zase vylítat a přišel na řadu dummík. Já už byla po tom hledání bažantíka unavená, tak jsem prej byla konečně hodná. Nejdřív mi ho Eva hodila moc jednoduše - nevěděla, že já hlavně hledám očima, ale navadilo jí to, že prej musíme natrénovat to přinášení a předávání. Já už byla vcelku utahaná, tak se mi už ani moc zdrhat nechtělo, ale panička moc spokojená nebyla.

No a protože už nám to všechno rychle jde, rozhodli jsme se, že tentokrát se projdeme dál a celé to obejdeme. To byl pařák, tam už pak ani nebylo se kde svlažit, tak jsme kráčeli lesem, pánečci si povídali a bylo nám všem fajn.

Když jsme došli k autům, tak se už Marša a Bora rozloučili - spěchali domů s dětma a za dětima a u vody jsme zůstali jen já s Bugsym a Frenciskou a Aishou, tak jsme ještě šli trénovat kačenku. Těšila jsem se jak vždy, ale to jsem ještě netušila co mne čeká, mne se rozhodli naučit klid, když jdou do vody ostatní a když mi hodí kačenu, takže panička dostala do ruky prut z vrby a dostala jsem přes zadek dřív než Eva stihla cokoliv říct. Panička si v tom úplně libovala, div mne netýrala, ale musím přiznat, zasloužila jsem.. asi.. stejně si to mohla odpustit.. na závěr se holky mohly zbláznit, že jsem nosila z vody a i obešla paničku a předala kačenku, ještě to musíme vypilovat, ale byly nadšené, že přeci jen mám talent. No a Bugsíkovi zase moc nešlo to předávání, z vody nosí bez problémů, ale taky musejí holt víc trénovat. Bylo to takhle super, byli jsme jen 2, ale o to víc sme si to užili a pánečci se nám víc věnovali..

No a poslední výcvik skončil, panička si po cestě domů pustila nahlas rádio a pofňukávala, já nechápu proč, ale ona byla moc smutná.. a prej, že doufá, že nebudu na OVVR hárat, abychom si tam s ostatníma pořádně užili..