III. výcvikové setkání se štěňaty

Tak jsme měli další výcvik. Konečně jsme jednou přijeli na čas, takže jsme šli ještě chvíli dovnitř, protože Eva čekala na hlídání pro svého chlapečka Filípka a já se mezitím mohla na zahradě přivítat s bráškou a ségrama. Když jsme se konečně odebrali ven, přidal se k nám ještě nějaký neznámý pejsek - prý to Bruno, druhý bráška kterého jsme ještě neviděli, ale už jsme pěkně u nohy capkali k lesu. Tentokrát šel s námi i Akim od Evčiné maminky. To byl teda kus chlapa, jsme na něm s holkama mohly oči nechat :o)) a byly jsme mu pořád v patách, když nás potom pustili pánečci na volno, ale nejdříve jsme řádně přivítali Bruna :o))

Cvičili jsme přivolání k noze, to mě se teda vůbec nechce, nechápu to, ale pak jsme cvičili aporty. Nemohla jsem se dočkat až přijdu na řadu. Jenže mne děsně překvapilo, že dumík byl celý chlupatý, co si to na mě připravili? No já jim ho teda nakonec donesla, ale na ty chlupy si musím zvyknout, prý je živá zvěř taky má, tak joo no :o) Bolča s dumíkem vždy zdrhá pryč, tak jí zkusili dát 1,5 kg, chudák, ani ho nemohla uzvednout od země, ale aspoň s ním nemohla utéct :o))

Šli jsme všichni společně krásnou procházkou, vyzkoušeli jsme si jak to chodí na výstavě a Eva nám všem prohlídla i zuby, prý se to tam tak dělá. No a pak jsme se jí ukazovali za běhu, mě si obzvláště prohlížela, protože se paničce nelíbí moje nohy, mám je krásně štíhlý, tak asi závidí ;o)) ale prý se mi zadní rozjíždí a přední mám slabé. Evča konstatovala, že zadní jsou v pořádku, panička si oddechla a přední že mám opravdu slabé, ale že se to spraví, že jsem ještě ve vývinu. V lese směrem k oboře jsme potom zkoušeli dohledání. Eva vždy někde něco schovala, vždy to byl teda nakonec dumík a my hledali. Zvládli jsme to všichni na jedničku a Eva byla moc spokojená.

Pak už jsme šli pomalu procházkou zpátky a bylo opravdu nádherně. Sluníčko svítilo jak na jaře, na to se už moc těším až bude bývat tak krásně a budu s pánečkama pořád někde venku, aspoň mi to teď slibují :o)) A protože páneček spěchal, že bude ještě spravovat naše auti (už měsíc pořádně nejede), tak jsme se tentokrát ani nezdržovali a jeli domů. Panička si jen vyzvedla u Evy masážní kartáč na vyčesávání (nevím jaké) a dostala vytoužené CDéčko s náma se všema štěňátkama, ještě když jsme bydleli všichni u mámy. No a páneček si vyškemral barel na moje granulky, i když prý by chtěl větší a od Puriny, ale mě je to jedno, hlavně když pak sypou do misky, ne? ;o)