Moje první Vánoce

Před Vánocemi se panička chystala, že mne vezme za labíkama na předvánoční prochajdu do Veverských Knínic, jenže ji všichni vystrašili s psinocovým kašlem, tak to zrušila. Mě to bylo jedno, hlavně že jsou s pánečkem doma se mnou a mám si s kým hrát. Páneček už nejezdí pracovat ani na náš domeček, odpočívá a kouká na pohádky. Panička zase pořád peče, vaří, smaží, ale já mám aspoň pořád co ochutnávat i když se jí to vůbec nelíbí, jenže já už došáhnu na celou linku a na to občas všichni zapomínají :o))

Jo a taky jsme tu týden před Vánocemi měli velkou návštěvu - to jsem teda vůbec nečekala. Nějaká teta Blanka s klučíkem Matyáškem a něčím kňourajícím v kočárku - prý miminko Dominik, toho jsem si teda nemohla moc očmuchat. Byla jsem z toho tak zmatená, že se mi až panička nevím proč smála. Prý jsem se skoro ani nepohla když přišla ten první den domů a byla jak dlouho zaražená, ale potom jsem si už zvykla a po malým Matyáškovi pořád skákala, jenže on mi nedal ani chvíli pokoj, pořád mne zlobil, tak jsem mu to musela oplácet. Zato jsem ale mohla spávat v pokojíčku s pánečkama, abych prý nerušila "novou" rodinku na chodbě a v kuchyni, což bylo taky fajn. Taky jsem zkoušela vlézt si k paničce párkrát do postele, jí to vůbec nevadí, jen když jí lezu přes hlavu, tak vždy hudruje, což nechápu proč, ale přitom vzbudí vždy pánečka a ten mne hned žene dolů. Občas se teda nevzbudí a já můžu aspoň chvíli bucat paničce po boku a dýchat jí na krk - jí se to děsně líbí.

No a pak odjeli, já se konečně pořádně vyspinkala a pak přišlo ono ráno - Štědrý den. Panička byla od rána nervózní, pořád něco uklízela, vařila, dopékala, sháněl se stromeček, se kterým jsem poté nadšeně pomáhala, když se ořezával a upravoval. No a když se zdobil, tak jsem samozřejmě taky asistovala. Panička se teda pořád nevím proč zlobila na pánečka, že jí s ničím nepomůže, protože má děsnou rýmu ale k večeru když přijeli babička s dědečkem z Brna, tak už bylo klidnější. Prý je to přese všechno nakonec fajn, no já dostávám pořád nějaké mlsky takže je to určitě fajn :o) A pak mne najednou vzali pod stromeček, kde byla plná taška dárečků pro mne, vůbec jsem si s tím nevěděla rady, ale když mi panička ukázala, že se to dá a smí trhat, tak jsem se do toho pustila.. mlsky mi teda hned zabavili, že je naráz sníst nemůžu, ale pak jsem si rozbalila frisbee a hned jsem ho chtěla házet, bylo úplně super, no a pak mi ještě velkou radost udělalo chrochtající prase - to byly asi nejlepší dárečky. Páneček byl teda nadšený z blikajícího obojku co mi nadělil ten jakýsi Ježíšek, ale to teda nevím co na tom tak viděl, vždyť nejlepší je to bez obojku i vodítka!? No a pak dorazila dvojčata a mne na chvíli zavřeli v chodbě, ale panička mne brzy pustila a hrála si se mnou, nechce aby mne takhle zavírali, ona je vždycky na mojí straně, jenže jí to vždycky nevychází, měla by být důraznější a víc si prosazovat svoje, asi ji to budu muset naučit. A pak jsme si jeli ještě očmuchat paniččinu babičku s dědečkem a konečně jsem mohla jít spát.

Následující dny byly taky úžasné, protože pánečci byli se mnou oba celý den doma, chodili jsme na prochajdy, kde mi házeli frisbee, klacky, taky jsme zkoušeli aport - šel mi báječně a jednou jsem také vlítla do řeky, jen teda po kolena, ale pánečci byli děsně nadšení, no a tam jsem se možná taky nachladila, i když mne potom doma vždy perfektně osušili. A pak už se pánečci děsně těšili na nějakou chalupu na Silvestra, nebo co to. No uvidíme co to na mne zase šijí.