Víkend na Chvalčově

A narodil se Tadeášek :o) Sice ho ještě vůbec neznám, ale pánečci slaví jakmile dorazí na Chvalčov, já nevím s kým bych se vítala dřív a pořád mne drží zkrátka. Spinkat s nimi ale můžu v pokoji, což je bezva, jen pro jistotu panička odstranila vše co bych mohla zničit, tss. to je důvěra?

V sobotu ráno se vydáváme s paničkou na krásnou prochajdu, jen sem jí to zkomplikovala, když jsem si ulevila a ona se rozhodla, že půjdeme a půjdeme dokud nepotkáme odpaďák, měla to tam nechat no ne? Ale zas jsme šli krásnou procházkou až do Bystřice pod Hostýnem, všude bylo ticho, klid, čistý vzdoušek, ptáčci zpívali, no prostě nádhera, užívaly jsme si to obě. Jen při zpáteční cestě paničku trošku bolely nohy, přece jen to byla dálka a už jsme i potkávaly lidi.

Potom jsme všichni baštili a pomalu se chystali na vítání Dominička. Mne vzali taky se sebou, ale čekala jsem v autě. Panička se mezitím dojímali s pánečkem na obřadě a pak konečně mne už vysvobodili z auta a šli jsme na prochajdu. Páneček mne i pustil a lítali jsme po louce a házel mi klacky do potůčku, pro klacek půjdu to je jasné, ale do vody? Proč do vody? Doteď jsem se jí úspěšně vyhýbala, navíc byla studená, ale nakonec to bylo super. Zkoumala jsem i ty malé splávky, což se teda pánečkům zase nelíbílo, oni občas asi neví co vlastně chtějí, ale byla to nádherná procházka a i sluníčko svítilo. Jen potom mne nechali na dvoře samotinkou a sami šli do domu. Jsem štěkala, snažila se výt a nebylo mi to nic platné. Paničce to bylo líto, ale páneček nepovolil, prej si musím zvykat, no jo, ale v cizím prostředí? Po kafíčku a buchtičce jsme šli ještě na 1 procházku a potom už jsme museli pomalu vyrážet do Zlína pro jakési morče, takže se pánečci rychle navečeřli a razili jsme.

Jenže všude samé uzavírky, tak jsme jeli hrozně dlouho, já jsem teda spinkala, protože jsem byla ze všech těch procházek unavená, ale nakonec jsme přijeli domů ještě před půlnocí :o)) a ještě se sebou vezli nějakého morčáka, jsem ho chtěla zkoumat, ale nenechali mne :o)